Kavkaz lze z hlediska etnické pestrosti přirovnat k nesmírně složitému organismu, do kterého bylo mnohokrát necitlivě zasahováno. Vytyčování hranic počátkem 20. století nebralo v nejmenším ohled na etnické poměry. I proto bylo po rozpadu Sovětského svazu jen otázkou času, kdy nacionalistický kvas národů přeroste v krveprolití. V Osetii, Náhorním Karabachu, Abcházii, Čečensku či Dagestánu se již bojovalo či ještě bojuje.Ale možných ohnisek etnických konfliktů je na Kavkaze bezpočet. Jedním z nich je jižní Gruzie - provincie Džavachetie. V listopadu uplynulo již 56 let od doby,kdy byli odtud deportováni Meschetští Turci, kteří dosud živoří bez základních občanských práv na území bývalého SSSR.
Odsun
21. července 1944 podepsal Stalin jeden z mnoha dekretů Státního výboru obrany, tentokrát s příkazem k deportaci muslimského obyvatelstva, více než 90 tisíc Meschetských Turků (tvořili většinu z deportovaných tzv. gruzínských muslimů), Kurdů a Chemšinů z pohraničního kraje Meschetie-Džavachetie v Gruzii. Odsun začal 15. listopadu časně ráno. Po třech dnech byla deportace dokončena a již 28. listopadu Berija, který celou akci připravil a provedl, hlásil Stalinovi ukončení operace. Z celkového počtu deportovaných obyvatel jižní Gruzie (91 095) tvořily 50 % děti mladší šestnácti let a zbytek ženy a starci. Odsun ale zasáhl i muže bojující v té době na frontě. Deportovaní byli vystaveni nelidskému zacházení nejen při transportu, ale také po umístění ve…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
