Rád bych reagoval na článek Šťastný Let z Kunovic (Respekt č. 46/2000). Autor bohužel dokonale přejal styl všech ostatních článků o tomto podniku: s mírným překvapením konstatuje, že na Slovácku existuje podnik vyrábějící dopravní letouny - taková milá rarita kdesi za obzorem pozornosti. Než začnu s konkrétními připomínkami, chtěl bych zdůraznit, že nepíši z pozice tesknícího pamětníka. Ve svých 32 letech jsem dalek jakýchkoli nostalgií; navíc jsem už několika firmami prošel a do Letu Kunovice jsem nastoupil v roce 1998, tedy v době ne zrovna slavné.
Žádné veterány
Zmínka o pustém okolí továrny má asi navodit atmosféru téměř zániku. Je ale třeba si uvědomit, že výroba letadel neprobíhá na volném prostranství (až na předletové zkoušky a zkušební lety), ale ve výrobních halách. Takže „pusté okolí“ zde bylo i za velmi silného provozu firmy. Ona vystavená letadla vzdálená vzdušnou čarou zhruba jeden kilometr skutečně patří Slováckému aeroklubu, ovšem jde o letecké muzeum, kde je výrobků Letu drtivá menšina. Zmínky o „létajících Tatrovkách“ a „veteránu“ L 410 jsou velmi zvláštní a prozrazují autorovu neznalost výroby letadel i programu Letu. Jestliže je nějaký letoun vyráběn dlouhou dobu, neznamená to, že jde o stále stejný model, ale o inovované verze vycházející z původního konceptu. Letounů řady L 410 bylo vyrobeno přes tisíc kusů (polovina z nich je stále v provozu). Nejnovější…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
