Skutečnou událostí by bylo, kdyby ODS nebo ČSSD vypověděly opoziční smlouvu nebo kdyby parlament nedokázal schválit evropské zákony. Podobné veletoče ale nejsou na obzoru. Přesto neškodí shrnout, co se v posledních dnech na scéně české politiky odehrálo - už z toho důvodu, že parlament, strany i vládu platíme ze svých daní. Je zřejmé, že politici se smířili s daným stavem věcí a obracejí svou mysl k příštím volbám. Při všech dramatických debatách posledních měsíců nakonec nikomu o skutečnou změnu ani nešlo. Jak psali mnozí komentátoři již loni v říjnu (např. Respekt č. 44/99): ODS podpoří rozpočet za hlavy několika sociálnědemokratických ministrů.
Zemanovo Waterloo
Několik hodin před schůzkou zástupců ODS a ČSSD v pátek čtrnáctého ledna přinesla ČTK zprávu, že premiér Miloš Zeman nabídl lidové straně obchod: výměnou za podporu vládního rozpočtu zruší opoziční smlouvu. Nabídku tlumočil první místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda celostátnímu výboru, stranické vedení ale návrh většinou jednoho hlasu odmítlo. Hlas jediného lidovce tak možná rozhodl, že opoziční smlouva vydržela. Dohodu odmítl i předseda strany Jan Kasal, který tak udržel politickou linii čtyřkoalice: porazit opoziční smlouvu v příštích volbách. Mezitím velké strany jednají o vládním rozpočtu. Výhodu získala ODS obratným manévrem na poslední loňské schůzi sněmovny. Miloš Zeman před ní uvěřil slibům ODS, že…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
