Ve stínu agendy evropského summitu v Biarritzu, který proběhl 13. a 14. října, zanikly brutální střety baskických nacionalistů s francouzskými pořádkovými silami v Bayonne, hlavním městě jihofrancouzského departementu Pyrennées-Atlantiques. Mladí lidé, především španělské státní příslušnosti, v kapucích a s tvářemi zahalenými rudými šátky, přijeli na akci pořádanou francouzskými a španělskými organizacemi baskických politických stran Abertzalem Batasuna a Euskal Herritarrok. Francouzské Baskicko tvoří tři historické provincie: Labourd, Basse-Navarre a Soule. Nacionalisté je přezdívají souhrnně severní Baskicko neboli Iparralde. Čtenáři Dumasových Tří mušketýrů si území snáze vybaví pod názvem středověkého knížectví Gaskoňsko, jehož bylo Iparralde součástí. Zeměpisně tvoří zmíněné provincie zhruba polovinu dnešního departementu Pyrennées-Atlantiques, z hlediska územní správy však nejde o polovinu kompaktní, neboť hranice arrondissementů (správních podcelků) jdou napříč historickými hranicemi Baskicka. Z politického hlediska tak severní Baskicko pro Francii, na rozdíl od autonomního postavení Hegoalde (baskický termín pro jižní stranu Baskicka) ve Španělsku, prakticky neexistuje. Z pohledu pařížské vlády jde navíc o oblast unikátní i jinak: na rozdíl od národnostních hnutí na Korsice a v Bretani baskická otázka představuje soubor požadavků etnika, jehož jádro se nalézá na území jiného státu. Neznamená to však, že národní hnutí Basků mlčí.
Hnutí abertzale
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 28 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
