V Bělorusku zakořenila stará sovětská tradice, podle níž jsou všechny volby i referenda zfalšovány či zmanipulovány. Bylo tomu tak v roce 1994 při prvních prezidentských volbách, poté i v roce 1995 při parlamentních volbách, ale nejznámější je asi případ zfalšovaného Lukašenkova referenda z roku 1996, kterým si prezident rozšířil své pravomoci tak, že k vládnutí už parlament nepotřeboval, a tak ho rozpustil. Proč by to teď mělo být jinak? To si řekla před 15. říjnem, dnem parlamentních voleb (Respekt č. 42/2000), opozice a pro svou případnou účast si stanovila podmínky: propustit všechny politické vězně, zpřístupnit pro všechny politické strany státní média, změnit volební zákon, který takové manipulace umožňuje, a vrátit parlamentu zákonodárné pravomoci odňaté sporným referendem roku 1996. Opozice, přesvědčená o své pravdě, se však kladné odpovědi nedočkala. Nezbylo jí tedy nic jiného, než tyto volby bojkotovat. Její účast ve „volební frašce“, jak Lukašenkovo hlasování nazývají opoziční předáci, by totiž pomohla legitimizovat současný režim, ale na poměru sil by nic nezměnila. Opozice prostě nemůže vyjádřit svou účastí podporu režimu, který ji dennodenně utiskuje a vede proti ní mnohdy až nechutnou a absurdní státní propagandu.
A co voliči
Budeme-li hodnotit úspěch bojkotu z hlediska účasti voličů, záleží na úhlu pohledu. Podle prozatímních oficiálních odhadů přišlo přes 60 %…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
