V souvislosti se zasedáním MMF a Světové banky vyšlo v Respektu mnoho článků, ve kterých promlouvali kritici těchto institucí a globalizace vůbec, anarchisté, ekologičtí aktivisté a podobně. Jakkoli mají tito lidé blíže k marxismu než k liberalismu a jejich názory jsou mnohdy návodem k ekonomické sebevraždě, lze rozumět prostoru, který se jim dostává ve smyslu hesla „nesouhlasím s vámi, ale udělám vše pro to, abyste se mohl vyjádřit“. Zaznamenáníhodný je proto spíše komentář Růst a kdo ho nakonec zaplatí (Respekt č. 39/2000) - vzhledem ke svému umístění na třetí straně totiž pravděpodobně vyjadřuje názor většiny redakce liberálního listu.
Dotace pro Matsushitu
V části nazvané Investice až do voleb autor komentáře Tomáš Němeček konstatuje, že současný hospodářský růst není tažen „bezstarostným utrácením v maloobchodech“, ale zprostředkovaně přímými zahraničními investicemi (PZI). Poté s odvoláním na agenturu Czechinvest čtenáře uklidní, že přísun investic bude ještě alespoň rok nebo dva pokračovat. V dalším odstavci nás upozorní, že investice k nám láká nejen levná pracovní síla, ale také velkorysý systém investičních pobídek. A abychom to s nimi nepřehnali, volá jako „rozumný hospodář“ po stanovení hranice, aby sem „investoři v úhrnu stále přinášeli více než od vlády dostávají“. Je výborné, že k nám přichází zahraniční kapitál, a je dobře, že naše hospodářství z toho…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
