Minulý týden vyšly do ulic desítky tisíc rakouských studentů. Tentokrát neprotestovali proti krácení různých slev či úlev, ale proti porušení domnělého tabu: pravicová vláda v polovině září rozhodla o zavedení školného na univerzitách a vysokých odborných školách. Státní ideologie bezplatného vzdělání, jež mělo podle představ levice vysoké školství otevřít pro nižší vrstvy, už neplatí. „Co nic nestojí, nestojí za nic,“ oznámil šéf poslaneckého klubu lidovců a profesor práva Andreas Khol. Hlavním cílem opatření, které má platit od podzimu 2001, je zacelit díry ve státním rozpočtu. Vláda lidoveckého kancléře Wolfganga Schüssela a vicekancléřky Svobodných Susanne Riess-Passerové si totiž předsevzala, že od roku 2002 nebude dělat nové dluhy. Školné není v Evropě žádnou výjimkou, ale pro Rakušany dlouhá desetiletí nepřicházelo v úvahu. I politiky nyní opozičních sociálních demokratů, kteří už před lety nahlas uvažovali o smysluplnosti školného, umlčely námitky, že bez radikální změny celého vysokoškolského systému nemohou poplatky za studium přinést žádaný celospolečenský efekt. Systémové změny ale odmítali i lidovci, s nimiž byli sociální demokraté až do letošního ledna 13 let v koalici. Lidovecká ministryně vzdělání, vědy a kultury Elisabeth Gehrerová se ještě počátkem září dušovala, že je ochotna uvažovat o školném jen pro seniory a ty, kdo absolvují druhé studium. Pak ale ministru financí Svobodných Karlu-Heinzi Grasserovi nenabídla citelné úspory z rozpočtu svého…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 32 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
