Ve své geologické historii se Země mnohokrát globálně oteplila i ochladila. Nejstudenějším obdobím procházela v období zvaném Proterozoik (začalo před 2,5 miliardami let a skončilo před 750 miliony roky), kdy připomínala sněhovou kouli. Věda to dlouhou dobu vysvětlovala tím, že všechny kontinenty byly tehdy sroceny kolem rovníku, což znemožňovalo výměnu teplé a studené mořské vody mezi severní a jižní polokoulí a v důsledku způsobilo zamrznutí celé planety. Její oteplení a následné tání pak podle stejné hypotézy přinesl až skleníkový jev způsobený oxidem uhličitým uvolňovaným z vulkánů.
Teď ale přišel kalifornský profesor geobiologie Jospeh Lynn Kirschvink spolu se svými studenty s novou teorií: zalednění podle nich způsobily modrozelené řasy produkující kyslík, který pak chemicky reagoval s tehdy hojným skleníkovým plynem metanem. Výsledkem byl rostoucí objem CO2 v atmosféře. Protože však oxid uhličitý není tak účinným skleníkovým plynem jako metan a protože Slunce tehdy svítilo méně intenzivně než dnes, došlo záhy k zalednění celé planety.
Minulý týden Mike Brown z Kalifornského technologického institutu oznámil objev desáté planety Sluneční soustavy. Není to poprvé a zjevně ani naposledy. Za dráhou Neptunu totiž obíhá ve vzdálenosti 30–50 astronomických jednotek od Slunce velké množství menších ledových těles, pozůstatek z dob formování Sluneční…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
