Jaro, léto, podzim, zima, učí se děti ve škole. Ještě před pár dny se mohlo zdát, že se snad první roční období z tohoto kvarteta vzdalo hned vlády ve prospěch léta. Po loňské spokojenosti meteorologů i zemědělců, že je jaro po dlouhé době opět normální, přišla tento rok zase „úchylka“. Podobné výkyvy počasí zažila naše republika například už v podobě mimořádně studeného léta před čtyřmi lety nebo povodní v roce 1997. Letos se zase v polovině dubna střízlivé dny s teplotami kolem patnácti stupňů náhle změnily v dny horké a suché s teplotami běžně pětadvacet stupňů Celsia. Po pěti týdnech bez deště začali na parno žehrat zemědělci a vyhrožovali malou úrodou. Pak se minulý týden déšť konečně uráčil spustit.
Prostě záhada
Pozoruhodný při takovém chování přírody je přitom fakt, že tomuto „letnímu“ dubnu a květnu předcházel mimořádně vlhký březen. Podle statistik byl se svými 119 milimetry srážek (331,4 % dlouhodobého normálu) dokonce nejvodnatější za posledních sto let. Také únor si letos užil svých „patnácti minut slávy“ - byl zaznamenán jako nejteplejší za posledních pět let (průměr maximálních denních teplot činil plus šest stupňů). Ještě do minulého týdne překračovaly teploty dlouhodobý jarní průměr až o dvanáct stupňů. „Velká horka v těchto dnech nejsou zase až tak velká zvláštnost. Podobné jarní teploty jsme zaznamenali již v roce 1974, 1976 nebo 1982. Na tomhle suchém a horkém období byla jedinečná hlavně jeho délka,“ říká agrometeorolog…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
