0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí16. 4. 20008 minut

Maquily čili dvojčata

Jindřiška Borská

Mexiko je jednou z největších zemí světa o rozloze téměř 2 miliony km2, skládá se z 32 federálních států, má 93 milionů obyvatel a produkuje 420 miliard USD ročně (HDP). Před více než šesti lety řeklo své „ano“ liberalizaci obchodu: spolu s USA a Kanadou podepsalo dohodu o volném obchodu NAFTA (North American Free Trade Agreement, Severoamerická zóna volného obchodu). NAFTA vstoupila v platnost 1. ledna 1994, čímž se vytvořil trh větší než jednotný evropský o hodnotě HDP 6 bilionů dolarů a s 360 miliony obyvatel. Šlo o historicky nejvýznamnější obchodní pakt o liberalizaci mezinárodního obchodu podepsaný mezi rozvinutými tržními ekonomikami a rozvojovou zemí. Jak to vypadá po šesti letech? Na přelomu tisíciletí se bilancují efekty NAFTA na jednotlivé ekonomiky. Názor většiny Mexičanů zní, že NAFTA neměla být podepsána pod tlakem silnějšího souseda pro Mexiko tak nevýhodně. (Pro ilustraci, mexická ekonomika je dvacetkrát menší a osmkrát méně produktivní než americká.)

Porážka odborů

Reklama

Mexiko je rozděleno na tři mzdové zóny. První, s nejnižší mzdovou úrovní, se skládá z většiny (28) států v Mexiku; druhá zóna zahrnuje kupříkladu Guadalajaru a Monterrey. Třetí zóna, s nejvyšší úrovní minimální mzdy, pokrývá především severní hranici s USA (dlouhou téměř 3300 km), Baja California, Juárez, Nogales, Nuevo Laredo, Reynosa a Matamoros, ale i metropoli Mexico City, Acapulco a některé části na východě okolo přístavu Veracruz. Opravdovou výhodou pro…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc