Česká cestička

Lednovou schůzí sněmovny hladce prošly změny ústavy, jak si je občanští a sociální demokraté dohodli. Nepomohlo varování poslanců čtyřkoalice, že základní dokument státu nesmí sloužit cílům jednotlivých stran. Opozičněsmluvní partneři prosadili svou. Tu by však těžko uhájili v Senátu, kde nemají třípětinovou většinu. Předseda ODS se ale nevzdal, myslí o pár tahů napřed, a tak se i v horní komoře může cestička pro změny ústavy v duchu ODS najít.

Mechanický prezident

Po rozpadu poslední Klausovy vlády měl její předseda jasno, kdo je na vině. Nejvíc tehdejší koaliční partneři KDU a ODA, kteří jej zbavili možnosti vládnout a pak zasedli v „Havlovládě“ spolu s lidmi z odštěpené Unie svobody. Ale pomsta je sladká: demokratické strany s nižším počtem poslanců má zdrtit nový volební zákon. Jeho návrh je ukázkou „české cesty“, míchanicí prvků většinového a poměrného systému. Počet volebních obvodů se zvýší na 35 (jako ve většinovém systému), ale při přepočtu hlasů na mandáty se použije D'Hondtova metoda (jako v systému poměrném). Výsledek je opravdu efektní: pokud bychom tuto metodu uplatnili už ve volbách 1998, Unie svobody by místo tehdejších devatenácti získala jen jedno křeslo.Dalším trestem jsou změny ústavy, které sněmovna přijala už v lednu. Chtějí dát na pamětnou prezidentu Havlovi, který se kromě dlouhodobé kritiky Klause provinil především sestavením kabinetu vedeného guvernérem ČNB Tošovským. Logicky třetím viníkem byla Česká národní banka:…