Bez ideálů to nejde

Další kolo jednání o liberalizaci světového obchodu skončilo minulý víkend krachem. Nesouvisí to pouze s demonstracemi v ulicích Seattlu. Jejich obrazy a strohé komentáře o summitu mohou být. Mohou totiž vytvářet falešné představy o tom, co to je Světová obchodní organizace (WTO), o čem se v Seattlu mělo jednat a také o tom, co vše spadá pod termíny světový či svobodný obchod. Mnoho demonstrantů třeba brojilo proti globalizaci. Globalizaci ale neřídí WTO ani nikdo jiný, a světový obchod je pouze jedním jejím aspektem. Liberálnější pravidla pro mezinárodní obchod, o kterých se skutečně jednalo, jsou navíc pouze jednou z příčin, že jeho objem tak roste. S debatou v Seattlu nesouvisejí globální témata jako likvidace deštných pralesů, oteplování ani rostoucí moc nadnárodních korporací. Pokud se v nějaké zemi bezohledně pustoší prales, není to vinou světového obchodu, ale zákonů a priorit dané země. Pokud se státy světa dohodnou, co je příčinou klimatických změn a podepíší smlouvu, která má změnám zabránit, nemá s tím WTO nic společného. Pokud skutečně v rámci rostoucího významu světového obchodu roste i moc nadnárodních korporací, není to důsledek existence WTO. Jisté je pouze to, že liberalizace světového obchodu oslabuje moc národních vlád: působnost diskriminačních nástrojů, jako jsou cla, se omezuje. Globální rozměr má skutečnost, že svobodnější podmínky obchodu slouží všem. Vedle mamutů se mohou stát světovými hráči i malé firmy a všichni, kdo dokáží využít většího…