Dva loupežníci se tahají o kořist: před lety spolu úspěšně oklamali licenční radu a až do letoška se o zisky z tohoto podfuku svorně dělili. Dnes se Vladimír Železný vydává bezmála za ochránce našich národních zájmů a Ronald Lauder za nalákaného a zneužitého investora. Sympatizovat s Lauderem proti Železnému je ale asi jako sympatizovat s Trockým proti Stalinovi. Nebýt toho, že kvůli své hádce o televizi Nova už zatáhli celou republiku do mezinárodní arbitráže, mohl by nám být jejich spor srdečně lhostejný. Takto ho ale chtě nechtě sledovat musíme. Kdo z nich tedy vyhrává?
Neslibuj, co nesplníš
Předminulý týden Lauderova CME ohlásila, že stockholmští arbitři jí ve sporu se Železným dali předběžně za pravdu. Železný naopak tvrdí, že verdikt splnit nemůže, protože by porušil české zákony. Stockholmský nález však neukázal žádný z nich. O jeho obsahu víme tedy pouze od dvou profesionálních manipulátorů („mediálním zástupcem“ CME je Michal Donath, který proslul obratnými polopravdami coby mluvčí kanadských těžařů zlata v Kašperských Horách). Údajné nepotvrzené znění nálezu zveřejnil časopis Týden. Nějaký obrázek si proto udělat lze. Předběžná opatření obvykle přikazují, aby jedna nebo obě strany sporu až do vynesení rozsudku něco nedělaly, s něčím přestaly, něco strpěly, zkrátka obnovily stav před vznikem sporu. To přikazují i stockholmští arbitři. Podle jejich klíčového pokynu má Železný přimět svůj CET 21 (tj. držitele licence) k obnovení…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
