Odpadky provázejí naši civilizaci během celé její existence. Ani našemu nejbližšímu vesmírnému okolí se nevyhnuly. Za více než čtyřicet let, kdy lidé vysílají své přístroje na oběžnou dráhu, se v okolí naší Země nashromáždilo množství již nefunkčních umělých družic, posledních stupňů nosných raket či odpadků uvolněných během jejich startů. Evidováno je přibližně devět tisíc odpadků větších než deset centimetrů. Těles s rozměry mezi jedním a deseti centimetry odhadují vědci na sto tisíc a počet tělísek ještě menších převyšuje desítky milionů.
Manévry za milion
Největší odpadky (nad deset centimetrů) se pravidelně monitorují. Vědci předpovídají jejich dráhu a kontrolují, zda nemohou ohrozit některý z funkčních přístrojů. Smetí o velikosti větší než tři milimetry se pozoruje přímo ze Země radary nebo optickými dalekohledy. Pro pozorování ve viditelné oblasti elektromagnetického záření se používá unikátní dalekohled v Cloudcroftu v Novém Mexiku, jehož parabolické zrcadlo je tvořeno nádobou s rotující tekutou rtutí. Znalosti o těch nejmenších úlomcích je možné získat pouze analýzou povrchu umělých družic. Například při nedávné servisní misi u Hubbleova kosmického teleskopu bylo na jeho povrchu nalezeno téměř osm set kráterů, z nichž největší má průměr téměř pět centimetrů. Zvláště poškozený nárazy kosmického smetí a mikrometeoroidy je také plášť kosmické stanice Mir, který byl jejich dopadům vystaven celých třináct let. Zdálo by se, že to snad moc…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
