Když vyšlo letos v létě najevo, že americký generál Wesley Clark by měl na jaře 2000 předčasně opustit post vrchního velitele sil NATO v Evropě, média přijala tuto informaci s řadou otazníků. Za jeho nástupce navrhuje americký prezident Clinton generála Joea Ralstona, současného místopředsedu sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil. Návrh na předčasné střídaní v Bruselu vyvolal z pochopitelných důvodů spekulace. Většina médií totiž považuje plán výměnit generála Clarka za důsledek nespokojenosti Bílého domu s jeho postojem při jarní operaci v Kosovu. Prezident Clinton tyto úvahy minulý týden jasně odmítl a ve svém prohlášení vysoce vyzdvihl kvalitu jarní operace v Kosovu pod vedením generála Clarka. Nelze však zapomenout, že právě Wesley Clark na Washingtonu vehementně požadoval, aby se neuzavíral žádné variantě vedení konfliktu s Miloševičem - včetně možnosti pozemní operace, kterou Bílý dům opakovaně odmítal třeba jen zvažovat. Proto může být předčasný odchod, byť jen o několik měsíců, ideální příležitostí ke spekulacím. Zda se zakládají na pravdě, zůstane však zřejmě neobjasněno. Clarkův nástupce Ralston totiž musí podle americké vojenské legislativy do března 2000 buď nastoupit na nový post adekvátní hodnosti čtyřhvězdičkového generála, nebo odejít do výslužby. V Ralstonově případě není povýšení v rámci americké armády možné, a tak pozice v čele vojenských struktur NATO zbývá jako jediná, na niž může postoupit. A ministr William Cohen o Ralstonově odchodu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
