Před rokem Indie a Pákistán rozšířily světový jaderný klub, když krátce po sobě odpálily své testovací hlavice, a mezi oběma zeměmi silně zajiskřilo. Před čtyřmi měsíci se naopak poprvé po deseti letech setkali premiéři obou států a vše jako by se obrátilo (Respekt č. 10/99). Před pár týdny na sebe indické a pákistánské jednotky začaly střílet. Proč se kyvadlo tak rychle zhouplo? Příčinou je Kašmír.Nebýt Kašmíru, zarytá nevraživost mezi Indií a Pákistánem by už dávno zmizela v propadlišti dějin, soudí mnozí znalci poměrů na indickém subkontinentu. Je na tom hodně pravdy. Právě na tvrdosti kašmírského problému si vylámaly zuby dosud všechny sebelépe míněné snahy o sblížení obou jihoasijských gigantů. Kašmír znamená pro obě země zatím nepřekročitelnou hráz, záležitost stejně symbolickou, emotivní a nepoddajnou jako Jeruzalém pro Židy a Araby.
Už přes 50 let
Zálusk na celý Kašmír mají obě strany již od roku 1947, kdy po rozpadu Britské Indie problém vyvřel. Po dvou válkách, jež spolu oba sousedé svedli, zůstává citlivá oblast rozdělena linií příměří na pákistánskou a indickou část.Právě Kašmír je stěžejním důvodem již půl století trvajícího vzájemného řinčení zbraněmi, které loni v květnu vyvrcholilo hlubokou krizí, vyvolanou jadernými testy obou rivalů. „Obě země zůstávají rukojmími sporu o Kašmír. Bez rozetnutí tohoto gordického uzlu se nelze pohnout z místa,“ tvrdí Surdžit Mansingh,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
