Stejná vláda, jiný lid

Před deseti lety zaplavily střed Pekingu statisíce demonstrantů, kteří se na své vládě vehementně dožadovali demokratických reforem. Terčem jejich náporu se po vyhlášení stanného práva stal zejména Li Pcheng, tehdy běžně zobrazovaný s hitlerovským knírkem a hákovým křížem. Čínský komunistický režim se otřásal v základech.

Demokracie a nacionalismus

Po deseti letech zaplavily střed Pekingu demonstranti znovu. Nepřišli truchlit za své mrtvé z Tchien-an-men, ale za tři čínské novináře zabité v Bělehradu. Demonstrace podněcovala a organizovala tatáž vláda, proti níž se bouřili v roce 1989. Hitlerovský knírek si tentokrát vysloužil americký prezident Bill Clinton, zatímco Li Pcheng stojí v čele „lidových zástupců“, údajně reprezentujících vůli čínského lidu.Po potlačení demonstrací v roce 1989 armádou byli lidé v Číně i v zahraničí přesvědčeni, že touhu po demokracii nelze udusit silou a že si režim masakrem na Tchien-an-men jenom prodloužil život o několik málo dalších let, než se definitivně zhroutí. Po deseti letech je tento režim stále u moci, ale jeho „lid“ je - řečeno s Brechtem - jako vyměněný. Na rok 1989 jako kdyby zapomněl; místo toho se nechá hnát do nesmyslných demonstrací, které mají s jeho skutečnými zájmy pramálo společného.Tato proměna je pomníkem schopnosti čínské vlády manipulovat veřejným míněním. Její manévrovací prostor se poněkud zúžil - namísto někdejší pozitivní motivace masových kampaní jí nyní zbývají převážně již jen…