Začala kampaň před dalšími volbami. Letos absolvujeme dohromady troje. Z médií i pouliční reklamy jsou lidé zahlcováni politikou, která se ovšem stále více stává věcí stran, poměrů mezi nimi a vztahů mezi jejich vůdci. Správa veřejných věcí je až kdesi vzadu. Politici ve volebním roce nepřicházejí s tématy, která by lidi nutila přemýšlet, která by překvapila. Opakují stále ta samá klišé - „rozšířit prostor svobody jednotlivce“, „nastartovat ekonomický růst“, „omezit vliv malých stran“. Výjimkou z této šedi by snad mohl být boj o Senát. Tam by totiž neměly v první řadě volit smečky, ale spíš vlčice a vlci, výrazní jedinci. Jaký nový pohled na věci veřejné politici nabízejí?
Když jste si nás zvolili…
Poprvé se do horní komory parlamentu volilo před dvěma lety. Velký zájem nebyl, k urnám přišlo jen třicet procent lidí. Absentéři většinou nechápali, k čemu má další instituce sloužit. První kolo suverénně vyhráli kandidáti ODS. Občany však zřejmě vyděsila představa Senátu složeného víceméně z jedné strany. V druhém kole se lidovci a ODA spojili se Zemanem, který získal podporu Grebeníčka, a všichni šli proti ODS. Ta sice volby nakonec vyhrála, ale získala „jen“ dvaatřicet křesel z jednaosmdesáti.Nízká obliba Senátu v průzkumech veřejného mínění dokazuje, že lidé ani po dvou letech existence pořádně nechápou, na co tady horní komora vlastně je. Obvyklé vysvětlení říká: je to pojistka demokracie. Přes Senát by nemělo projít nic, co by bez vážného…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
