Ruská měnová krize přestala být od poloviny minulého týdne pouze krizí ruskou. Začaly se propadat nejen burzy v nemocné východní Asii, ale také v Latinské Americe a všude v Evropě, k historickým propadům během jednoho dne došlo ve středu a ve čtvrtek na newyorské burze. Ve čtvrtek a v pátek dopoledne se začala hroutit i pražská burza, a to do té míry, že muselo být zastaveno obchodování s akciemi České spořitelny. V pátek odpoledne se sice všechny evropské burzy vzpamatovaly, což ale vůbec nemusí znamenat, že je vyhráno a že se ruská a asijská infekce nebudou dále šířit. Mnozí komentátoři, například v prestižním listu The Economist z minulého pátku, začínají uvažovat o tom, zda nenastává období globální recese, jehož hlavní a nejhlubší příčinou je hluboký hospodářský propad v jihovýchodní Asii a v Japonsku. Prudká devalvace a kolaps finančního systému v Rusku zapůsobily spíše jako roznětka než hlavní příčina: ruská ekonomika je relativně malá, pouze je se světem velmi úzce provázaná.
Banky jako domky z karet
Případná globální recese zřejmě přímo souvisí s nedůvěrou a opatrností investorů, kteří možná po dlouhou dobu nebudou ochotni k riziku: spálili si prsty v Asii a posléze v Rusku. Tzv. restrukturalizace ruského zahraničního dluhu je pouhý eufemismus a de facto se rovná státnímu bankrotu. Splatnost většiny dluhopisů se totiž prodlužuje o celých šest let. Dalším důvodem skepse a nedůvěry investorů je skutečnost, že instituce jako MMF ztrácejí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
