Po loňské vraždě súdánského studenta Hassana Abdelradiho se v Praze na jedné demonstraci sešli představitelé vlády, opozice, parlamentu, katolické církve, studentů a odborů, aby společně vyjádřili svůj odpor proti rasismu. Nejradikálnější byl tehdejší vůdce opozice Miloš Zeman. Vystoupil s návrhem „legislativně“ zakázat hnutí skinheads, mezi jehož stoupence se vrah počítal.
Zemanova představa práva
Sociální demokraté slibovali, že dostanou-li se do Strakovky, přinesou především změnu. Změnu politického stylu, změnu ve stagnující ekonomice, a dokonce i změnu k lepšímu v nedostatečném pocitu bezpečí, tedy mnohem ostřejší boj proti kriminalitě všeho druhu. Co z toho splní, se dnes nedá odhadnout, z mnohého vycouvali těsně před volbami, a hlavně po volbách, když sestavili svou vládu jedné strany. Rozhodně však neustoupili ze své lásky k všelijakým zákazům a příkazům, případně výhrůžkám. K těm posledním patří jak vyjádření ministra bez portfeje Jaroslava Bašty, že stačí zavřít pár neloajálních úředníků, aby se ti ostatní stali loajálními, tak i opětovný výkřik novopečeného premiéra Miloše Zemana, že se zasadí o zákaz hnutí skinheads. Jeho výrok o skinech překvapí o to více, že je dávno notoricky známý jeden fakt: zakázat nebo rozpustit neregistrované hnutí prostě nejde. Na tom se shodují legislativci ministerstva vnitra, policisté i předseda Ústavního soudu. Zemana ale zřejmě pořád ovládá představa, že právo by mělo tak trochu poslouchat politiku:…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
