0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí7. 6. 199811 minut

Bez patronů i protektorů

,
Michael Luhan

Nedávné 35. výročí Organizace africké jednoty (OAJ, založena 26. května 1963) nepatří sice k řádně zakulaceným, ale není od věci si připomenout OAJ právě nyní. Už proto, že Afrika necelou dekádu po konci studené války stojí před problémy, jaké předpokládali již zakladatelé této organizace.

Pluralita skomírá

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Od roku 1995 se ekonomický život černého kontinentu zlepšuje. Ačkoliv v některých oblastech trvá akutní nedostatek potravin (jižní Súdán, severní Uganda), afričtí zemědělci dnes pěstují více plodin pro domácí spotřebu a některé komodity mohou vyvážet. Z hlediska průmyslové výroby se nejrychleji rozvíjí těžba surovin, hlavně ropy (Angola, Nigérie, Gabon) a diamantů (Angola, Burkina), která láká mnohamiliardové zahraniční investice. Spolu s tlakem na privatizaci státních podniků roste i vliv a význam trhu s cennými papíry. Jenže tyto ekonomické změny nezastavily zhoršování životních podmínek většiny ze 700 milionů Afričanů.Naděje na postup k politické pluralitě z počátku 90. let se topí v různých formách autoritářství a vlády jedné strany. Téměř v polovině z 53 afrických států kontrolují vládu armáda nebo bývalí důstojníci (Ghana, Benin, Súdán). Navíc navzdory očekáváním se demokratickým silám stále méně daří vyhrát volby (Keňa, Gabon, Zambie). Ani režimy „nových reformátorů“ neprojevují velké nadšení nad pluralizací politického života ve svých zemích (Uganda, Etiopie, Eritrea). Hnutí opozičních reformistů a demokratů pak čelí stále stejným…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc