Češi i Němci se letos chystají na parlamentní volby a v obou zemích hodlá převzít vládu levicová opozice. Politické strany v Praze i Bonnu bojují o každý hlas. V Česku by před volbami otevřel sudetoněmecké téma jen sebevrah. V Německu může naopak kritika české „nevstřícnosti“ přinést pravici hlasy. Jak v těchto podmínkách proběhl 49. sudetoněmecký sněm?
Pro dámy v krojích
„Beneš je zločinec“ zněla první slova, která mohl zaslechnout návštěvník letošního Sudetoněmeckého sněmu. Nezazněla však v žádném oficiálním projevu, nýbrž na schodech před jedním ze sálů norimberského veletržního centra. V pátek 29. května při slavnostním zahájení sněmu byl sál plný. Naprostá většina návštěvníků ale patřila ke starší generaci - pánové v tmavých oblecích, dámy v tradičních krojích, některé dokonce s velikými krojovými klobouky. Až druhý den se ukázalo několik mladých lidí, kteří prodávali svůj časopis Wenzel.Na letošním sněmu se podle odhadů sešlo asi 40 000 lidí, byť podle předpokladů Franze Neubauera, šéfa Sudetoněmeckého krajanského sdružení, jich mělo dorazit na 100 000. V neděli při závěrečných projevech byl sál poloprázdný. Proti loňsku, kdy sudetští Němci bouřlivě odsoudili podpis česko-německé deklarace, proběhl letošní sněm klidně. Fakt, že český velvyslanec v Berlíně František Černý svou účast odmítl, byl několikrát kritizován, aniž by ovšem bylo jasné, že Černý tak reagoval především na velmi ostré a necitlivé výroky Eriky Steinbachové (CDU),…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
