0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí24. 5. 19988 minut

Vzestup a pád apartheidu

Stanislav Balík

V úterý si připomeneme další padesátku, výročí, se kterými se roztrhl pytel hlavně po květnu 1995. Není divu. Svět po druhé světové válce se od základu změnil, a protože se podobně změnil i po konci války studené, ony padesátky mají často specifický nádech: umožňují bilanci z hlediska „předtím“ i „poté“. To se týká i neslavně proslulého systému apartheidu: jeho začátek sice nelze ztotožnit s jedním konkrétním dnem, ale volební vítězství jihoafrické Národní strany, které k zavedení apartheidu vedlo, nese datum 26. května 1948. Jak apartheid vznikal, jak postupně končil a co po sobě zanechal?

Za bílou civilizaci

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

26. květen 1948 se stal jedním z nejvýraznějších předělů dějin Jihoafrické unie (1910–61) a jejího nástupnického státu - Jihoafrické republiky. V ten den se konaly volby do dolní sněmovny jihoafrického parlamentu. Ve třech ze čtyř provincií (Natalu, Transvaalu a Oranžském svobodném státu), osídlených převážně obyvatelstvem holandského původu, bylo aktivní volební právo přiznáno pouze bílým. V převážně britském Kapsku měli volební právo i míšenci. Volby proběhly ve znamení rasové otázky. Do té doby vládní Sjednocená strana do nich šla s programem setrvání Jihoafrické unie v britském Společenství (Commonwealth) a zvyšování přistěhovalectví z Evropy, nacionalisté oponovali požadavkem samostatné republiky a zachováním „bílé civilizace“.

Sjednocená strana, byť získala přes 500 tisíc hlasů, obsadila 65 křesel, zatímco Národní strana se…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc