V Polsku stále trvá a dokonce stále roste spotřebitelský boom, a to navzdory snahám vlády, restrikční politice národní banky, a dokonce i navzdory výzvám církve, že katolíkům sluší jíst lžící, a ne sběračkou. Následkem toho stále roste i nebezpečí, že tato vlna konzumu skončí kolektivním bolením břicha. Důvod nám není neznámý - lavinovitě vzrůstající obchodní deficit v obratu zboží s cizinou.
Jako v Americe
Od poloviny devadesátých let v Polsku neustále padají všechny rekordy společenské spotřeby. Například v loňském roce tu stouply reálné mzdy průměrně o 6 %, na 1000 obyvatel připadlo 14 transakcí s nemovitostmi, což už není dokonce ani západoevropský, ale typicky americký ukazatel, a také průměrný polský turista prodloužil svůj prázdninový pobyt v cizině na dva týdny (z necelého týdne ještě v roce 1994). Na tom všem by nebylo nic zavrženíhodného, kdyby tuto spotřebu nedoprovázel náhlý růst obchodního deficitu, neomylný ukazatel toho, že společnost projí více, než vytvoří. Jestliže v první polovině devadesátých let tento deficit činil ročně průměrně 2–4 miliardy USD, což znamená, že byl s velkou rezervou kryt devizovými příjmy z jiných zdrojů (privatizace, turistika), pak v roce 1995 už vyskočil na 8 miliard USD, v roce 1996 dosáhl úrovně 12 miliard USD a v loňském roce celých 16 miliard USD.
Tichý balíček
Ještě donedávna se však zdálo, že čert vůbec nemusí být tak strašný, jak se maluje. V půli loňského roku se totiž…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
