Z dravce štvancem

Pachatelé opět na místě činu - to je asi nejvýstižnější popis posledního dubnového víkendu v Košicích, kde svůj republikový sněm pořádalo Hnutí za demokratické Slovensko. Právě z Košic totiž po úspěšném rozdělení hnutí Veřejnost proti násilí v dubnu 1991 vyrazilo HZDS na své vítězné tažení slovenskou politikou. Na jeho konci zatím stojí přibouchnuté dveře do západních struktur, znetvoření politické scény a image země, vyhraněný společenský konflikt napříč všemi vrstvami a „slovenská cesta transformace“ jako Mečiarova nejrafinovanější pomsta i past nastražená všem vládám, které přijdou po něm.

V očekávání revanše

Podobně jako se Slovensko málo podobá svému obrazu z doby před sedmi lety, ani HZDS '98 zdaleka není HZDS '91. Z dravce se změnilo ve štvance - celá současná slovenská politika se točí jen kolem toho, zda bude Mečiar v zářijových volbách sesazen. Mečiarův úvodní projev v Košicích jasně ukázal ústup výbojné a ofenzivní rétoriky. Tu nyní střídá semknutost v očekávání revanše a defenziva orientovaná na udržení moci. „Mohu vám oznámit, že základní cíle národnědemokratické revoluce byly splněny,“ zněla jedna z propagačních vět premiéra. Ty další už byly víceméně o tom, jak „revoluční vymoženosti“ udržet. I věta nejokřídlenější, která jako leitmotiv oběhla všemi agenturami - „my musíme volby vyhrát, jinou možnost nemáme“.

Chruščovovské vize typu „do roku 2010 se Slovensko zařadí mezi nejrozvinutější země světa“, potažmo "splníme…