Výstava František Kupka, průkopník abstrakce, malíř kosmu představuje soubor 125 významných Kupkových děl shromážděných pro expozici, jež putovala z německého Wolfsburgu přes americký Dallas do Prahy. Logiku této cesty určily především finanční zřetele. To do určité míry ovlivnilo i podobu výstavy a možnosti rozřešit problémy, které jsou s hodnocením Kupkova díla spojeny.
První krok
Kdo skutečně František Kupka byl, jaké je postavení jeho díla v dějinách 20. století a čím toto dílo na konci našeho století, či dokonce tisíciletí na nás působí? To je zkráceně řečeno obsah úkolu, který Jaroslav Anděl spolu s Dorothy Kosinskou z Dallaského muzea moderního umění a několika dalšími spolupracovníky na sebe vzali. Výhoda kombinace tohoto mezinárodního týmu se v pražském uvedení výstavy projevila v instalaci expozice, respektive v její úvodní části. Je tak dobře rozmístěná, že dá zapomenout na fatální nevhodnost prostor Veletržního paláce pro expoziční účely výtvarného umění. Začíná skvostně, obrazem Velký akt z let 1909–1910 z Guggenheimova muzea v Bilbau, dílem, které dosud nebylo umístěno do čela žádné retrospektivní Kupkovy výstavy.
Velký akt neboli Plochy podle barev vyjadřuje esenci problematiky Kupkova díla, představuje strukturu vztahů abstraktních obrazových forem s motivem těla syntetizovaného do podoby obrazového znaku. Vztahy tělesnosti ke světu člověka moderní doby byly také jádrem problematiky celého Kupkova díla. Pokud expozice ve…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
