Pražská návštěva německého ministra zahraničí Klause Kinkela vyzněla dost rozpačitě, především kvůli mlze okolo odškodnění českých obětí nacistické perzekuce. Jenže samotný Kinkel za to nemůže. Ukazuje se totiž, že česko-německé vztahy a jejich problémy se staly „šéfovskou záležitostí“ (Chefsache), což je stručné označení pro postup, kdy si řešení určitých témat vymíní do své vlastní pravomoci všemocný kancléř Helmut Kohl. A protože česko-německé vztahy představují jen zlomek „šéfovské agendy“, navíc z německého pohledu zlomek nikoliv prioritní, není divu, že Kohl v této oblasti jen přešlapuje, i když jinde vyzývá k reformám. Nicméně přes Kohlovu inovační rétoriku se „šéfovská záležitost“ číslo 1, tedy daňová reforma, koncem září definitivně zhroutila na odporu sociální demokracie v horní komoře parlamentu. Právě tento krach ochromuje celý politický systém Německa a výsledná zatuhlost se přenáší i na česko-německé vztahy. K tomu se ještě přidávají některé osobnostní rysy Helmuta Kohla.
Již patnáct let
„Nezlobte kancléře!“ Tak by mohl znít název kusu, který se na německé politické scéně více či méně dovedně hraje už patnáct let. V říjnu 1982 totiž nastoupil do Úřadu spolkového kancléře budoucí rekordman v této funkci a navíc sjednotitel Německa Helmut Kohl. Byl znám svou vytrvalostí a zároveň ověnčen aureolou reformátora Křesťanskodemokratické unie (CDU), kde se mu podařilo prolomit do té doby přísné dělení na konformní politiky, stojící v čele,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
