Není to tajemství. Současný stav kapitálového trhu, zejména burzy, je takový, že se řada obchodníků i teoretických ekonomů zdráhá vůbec použít slovo „trh“. Burza například dlouhodobě neplní jeden ze základních úkolů trhu , tedy neposkytuje věrohodné informace o cenách, jakkoliv od nástupu Tomáše Ježka do jejího vedení udělala kus práce (trh se zprůhlednil a především se burza „čistí“ od titulů, s kterými se málo obchoduje). Pravdu má předseda burzovní komory Ježek, když upozorňuje na nestandardní způsob vzniku českého kapitálového trhu. „Podniky mají akcie obchodovatelné na burze, protože jsem o tom kdysi jako ministr pro privatizaci rozhodl,“ řekl vloni a dodal: „Musíme se odstřihnout od nestandardního počátku, kterým byla kuponová privatizace, a začít se k burze chovat tak, jako by kuponová privatizace nebyla, tedy tak, jak to odpovídá jejímu normálnímu poslání.“
Ztrátových TOP 100
Za normálních okolností vzniká kapitálový trh tak, že kdosi s podnikatelským záměrem shání peníze na jeho uskutečnění: poptává kapitál. Na druhé straně je ten, kdo kapitál má a nechá se přesvědčit, aby jej do podniku vložil, aby si v něm koupil podíl - jeho akcii. Dojde k prodeji, respektive ke koupi primární emise na primárním trhu. Obchodování je institucionalizováno jako burza. To, co u nás založila kuponová privatizace, je spíše tzv. trh sekundární, kde se nakoupený cenný papír může snadno opět zpeněžit. A bohužel od počátku obchodování do této chvíle na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
