Jásir Arafát zemře a ocitne se před nebeskou branou. Zaťuká, ozbrojen podle svého zvyku pistolí a samopalem: „Haló, chci dovnitř!“ Svatý Petr však namítne: „To nejde, ozbrojenci sem nesmějí!“ Arafát se mu podívá přes rameno a vidí velkého vousatého muže na vysoké židli s puškou v ruce: „Ale Petře, sám Bůh má bouchačku, tak proč já nemůžu?“ - „To je výjimka. A navíc to vůbec není Bůh, ale Karel Marx: čeká na Ericha Honeckera!“ Takto líčí vztah občanů NDR ke komunistickému vůdci této země starší politický vtip. Sám Honecker ale po pádu komunismu nikdy odsouzen nebyl. Německá justice se v roce 1993 rozhodla nechat člověka v posledním stadiu rakoviny boží spravedlnosti a Honecker byl propuštěn na svobodu, kde také záhy zemřel. Minulé pondělí však berlínský soud vynesl rozsudky nad dalšími členy politbyra východoněmecké komunistické strany - mimo jiné i nad Honeckerovým nástupcem Egonem Krenzem. Podle verdiktu by měl Krenz strávit za mřížemi 6,5 roku a jeho kolegové Schabowski a Kleibert po 3 letech. Po delší době tak v rámci bývalého východního bloku půjdou do vězení nejvyšší exponenti komunistického režimu, navíc ti, kteří se exponovali až v jeho soumraku.
Listopad 1989: příliš pozdní zásluha
Měli by být souzeni také Michail Gorbačov nebo třeba Frederik Willem de Klerk? Taková otázka může celkem logicky padnout po zveřejnění berlínského rozsudku. Egon Krenz se totiž na rozdíl od svého předchůdce Honeckera může honosit gloriolou: nejvyšší moc v zemi…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
