Výbor ministrů Rady Evropy na úrovni velvyslanců schválil 20. listopadu návrh textu úmluvy, která se stane po svém vstupu v platnost jedním z nejvýznamnějších smluvních textů evropského právního prostoru. Úmluva o lidských právech a biomedicíně reaguje na všechny hlavní otázky doby, které v závislosti na kultuře, tradicích či náboženství hluboce rozdělují veřejné mínění ve většině evropských států. V dějinném horizontu se vztahuje k drastické praxi pokusů s lidmi v nacistických koncentračních táborech, v perspektivě aktuálního vývoje stanoví jasné meze čistě vědeckému, eticky lhostejnému biologickému či genetickému výzkumu, který může mít katastrofální společenské důsledky.
Radě Evropy se podařilo nevídané: proti návrhu textu Úmluvy nehlasoval žádný ze současných 40 členských států, i když se z počátku stavěly k jednotlivým upravovaným problémům značně odlišně (Irsko či Polsko jinak než Turecko, Francie jinak než Rusko). Pouhé tři státy (Německo, Polsko a Belgie - podle Le Mondu) se hlasování zdržely.
Člověk má přednost
Nová Úmluva stanoví především zásadu, že zájem a blaho lidské bytosti musí dostat přednost před pouhým zájmem společenským či vědeckým. Státy jsou dále povinny - s přihlédnutím k prostředkům, jež mají k dispozici - zajistit všem osobám, které jim podléhají, slušný přístup k zdravotnické péči přiměřené kvality. Jakýkoli zásah na poli zdraví lze provést pouze na základě předchozího svobodného a ujasněného souhlasu dotyčné…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
