Při hladomoru v Etiopii v letech 1974–78 a o 10 let později byl svět zaskočen rozsahem této katastrofy a nakonec zahájil velkou záchrannou akci. Pozdě - statisíce lidí zahynuly. V té době měla Etiopie k dispozici kolem 115 kilogramů obilovin na osobu a rok. Severní Korea, poslední stalinistický režim na světě, má letos podle odhadů světových organizací k dispozici pouhých 100 kilogramů pro každého svého obyvatele.
Kořínky, kůra i listy
Nejtragičtější situace panuje podle bezpečnostních centrál ze Soulu a Tokia v hornatých územích na severovýchodě státu, kde jsou desítky koncentračních táborů. Tam už údajně zemřely desetitisíce osob. Ole Grönning, zástupce Mezinárodního červeného kříže v Pchjongjangu, jedné z mála organizací, kterým režim povolil v zemi působit, minulé úterý prohlásil, že i když světové společenství přislíbí svou pomoc, potrvá týdny, než se potraviny dostanou k obyvatelům, a mezitím mnoho lidí zemře. Severní Korea podle něj naléhavě potřebuje 1,3 milionu tun potravin. Už teď mají lidé denně k obživě necelých 100 gramů rýže na osobu (někde byly příděly sníženy až na 70 gramů) a jedí kořínky, kůru stromů i listy. Zvlášť vážná je situace u dětí.
Otřesná svědectví ze Severní Koreje otiskl 5. května americký časopis Time: "V mateřské školce ve městě Hui Čchon jsou děti jen kost a kůže. Kongresman Tony Hall viděl při své návštěvě KLDR dívku v teenagerském věku, vypadající kvůli podvýživě na šest nebo sedm let, jak trhá plevel a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
