0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí9. 3. 19976 minut

Ano, tak to bylo

Dvě události v posledním únorovém týdnu ukázaly, jak ošidný a různorodý je vztah Německa k vlastní neblahé minulosti. Jednou z nich byla mnichovská zastávka putovní dokumentární výstavy „Likvidační válka. Zločiny wehrmachtu 1941–44“. Druhou pak přátelský fotbalový zápas německé fotbalové reprezentace v Izraeli.

V duchu piety

Reklama

Začněme ve Svaté zemi. Německému týmu se při jeho vystoupení v Izraeli nedalo po sportovní ani ideové stránce vytknout vůbec nic. Reprezentanti fotbalové velmoci zahájili svůj pobyt návštěvou památníku obětí holocaustu Jad vašem. V této souvislosti se v německých médiích objevily dvě historky. Podle jedné z nich se kapitán Jürgen Klinsmann, jinak hvězda mnichovského Bayernu, zachoval v duchu tzv. kultury piety. Kultura piety, Betroffenheitskultur, se vyvinula z boje proti zapomínání a tabuizování historie a ve svém důsledku umožnila zredukovat postoj k neblahému dědictví na státní připomínky nevinných obětí. Klinsmann tedy v tomto duchu pravil, že něco takového, jako byl holocaust, se nikdy nesmí opakovat. Podle druhé historky jeden z jeho spoluhráčů přistoupil zcela otřesen k trenérovi a zeptal se ho, zda to tak skutečně bylo. A trenér odpověděl: Ano, tak to bylo.

Pokračujme v Německu. Bavorské Křesťanskosociální unii (CSU) by se při jejím vystoupení k mnichovské výstavě dalo vytknout vše. Samotná expozice „Likvidační válka. Zločiny wehrmachtu 1941–44“ putuje Německem už dva roky. Po celou dobu tak národu dokumentuje…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc