Jméno Kennetha Framptona zná každý, kdo se trochu více zajímá o soudobou architekturu, přinejmenším jako autora slavné knihy Modern Architecture: a Critical History (Kritická historie moderní architektury). Před nedávnem americký historik (spolu s neméně slavným architektem Richardem Meierem, viz Respekt č. 51/1995) pobýval v Praze, v Brně a Zlíně. Prohlédl si stavby v různých místech Čech a Moravy, navštívil ateliéry mladých architektů, poskytl několik rozhovorů pro tisk a televizi a v druhém prosincovém týdnu přednesl v Praze a Brně tři volné improvizace na téma posledních kapitol své „Kritické historie“.
Světová civilizace a národní kultury
Především vysvětlil pojem „kritický regionalismus“, k němuž dospěl v debatách s českým teoretikem architektury Daliborem Veselým, žijícím od konce šedesátých let v Anglii. Právě Veselý upozornil Framptona na úvahy francouzského filozofa Paula Ricoeura o vztahu světové civilizace a národních kultur. Ovlivněn Ricoeurem spatřuje Frampton v národních kulturách „etické a mýtické jádro lidstva“, které industriální revoluce a masová sériová výroba začaly postupně vytlačovat do oblasti pouhého folkloru. Národní kultury podléhají nesmírnému tlaku světové (univerzální) civilizace, jejímiž symboly i nositeli se staly vynálezy moderní techniky jako automobily, televize, umělá klimatizace. Například vynález klimatizace začal…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
