Dvoje letošní volby vysmýčily stranická konta opravdu dokonale. Finanční přiznání politických stran za letošní rok budou sice zveřejněna až zhruba za šest měsíců, po jarním skandálu ODS s fiktivními sponzory však musí partaje už dnes přemýšlet, jak věrohodně vysvětlit původ mnoha desítek milionů utracených ve dvou kampaních. Senátní volby mají přitom ještě své specifikum: průvan ve stranických pokladnách totiž kandidáty nutí sehnat si velkou část prostředků vlastními silami. Odkud je získávají? A nakolik jsou přitom schopni ubránit se pokušení vylepšit si rozpočet dary od nepříliš průhledných firem?
ODS: jak zákon káže nám
Duch Lájose Bácse, který - ač mnoho let po smrti - věnoval loni ODS tři miliony korun, zjevně straší Klausovu stranu ještě dnes. Proto se financím senátorské kampaně věnuje úzkostlivá pozornost. Strana přispívá kandidátovi sto osmdesáti tisíci, další desítky milionů pak spolkne „centrální“ kampaň (billboardy Klause, volební bulletin), boj o Senát by ale měl ODS podle hlavního volebního manažera Tomáš Ratiborského přijít na „výrazně nižší částku“, než bylo „jarních“ sto milionů. „Jedna z prvních věcí, kterou jsem po nástupu do hlavní kanceláře požadoval, byla řádná evidence všech darů u všech našich kandidátů, aby je bylo možné všechny zveřejnit,“ říká Ratiborský. "Jenže ani tak se nikdy nevyhnete nebezpečí, kdo se ze zdánlivě ,čistého' sponzora časem vyklube."Snad právě kvůli tomuto riziku nechtějí samotní kandidáti prozradit…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
