Návrh státního rozpočtu na příští rok opět oživil otázku, zda se v České republice skutečně snižuje míra přerozdělování. Index přerozdělování se ostatně ne nadarmo nazývá „indexem svobody“ příslušné ekonomiky. Vypovídá totiž o tom, jaké množství peněz se v úhrnu přerozděluje přes stát, respektive o jakém množství peněz můžeme rozhodovat sami bez státních úředníků.
O šest desetin
Výdaje státního rozpočtu na příští rok jsou ve vládním návrhu rozpočtu uvedeny částkou 520 miliard korun. Přičteme-li k nim to, co utratí okresní úřady a obce, tedy sumu 138 miliard korun, pak celkové výdaje všech veřejných rozpočtů představují částku 658,4 miliardy korun. Příjmy všech veřejných rozpočtů se přitom podle odhadů ministerstva financí budou pohybovat na úrovni 660,7 miliardy korun. Veřejné rozpočty by tedy podle návrhu ministerstva financí měly dosáhnout v příštím roce přebytku 2,3 miliardy korun.To je ovšem jen první část problému. Proto, abychom zjistili skutečnou míru redistribuce, je nutné k těmto číslům přičíst také příjmy zdravotních pojišťoven, které musíme povinně platit ve formě zdravotního pojištění. Oficiální odhad příjmů všeobecného zdravotního pojištění na příští rok činí podle ministerstva zdravotnictví více než 96 miliard korun. A protože příjmy ze zdravotního pojištění můžeme prakticky považovat i za výdaje pojišťoven (ve zdravotnictví, jak známo, platí, že co se vybere, to se také utratí), můžeme tuto částku přičíst k výdajům veřejných…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
