Od té doby, co z pražského ministerstva zahraničních věcí poprvé zaznělo, že česko-německá deklarace je téměř zralá k podpisu, jsou němečtí korespondenti v Praze svými zaměstnavateli opakovaně žádáni o komentář: stále znovu vysvětlovat, oč se české straně jedná - požadavek tečky za majetkovými nároky sudetských Němců - a stále znovu spekulovat, k jakým že formulacím se nejspíše oba vyjednavači propracovali. A závěrem vyslovit uznání za inteligentní zdrženlivost v předvolebním boji, za dohodu o příměří se sociálními demokraty, jež mělo zabránit protiněmeckým náladám. Snaha se neminula účinkem a černého Petra dostala německá strana v podobě sporu uvnitř vládní koalice mezi stranou ministra zahraničí FDP a bavorskou CSU, ochránkyní sudetských Němců. Inflace chlácholivých vystoupení ministra zahraničí Kinkela, že prý se deklarace nachází „těsně před podpisem“, spolu s požadavky dodatečného vylepšení ze strany sudetských Němců zachránily téma i v době letní okurkové sezony. Praha stavěla na odiv klidnou tvář: my jsme připraveni, ale ti Němci, ti to nezvládnou.
Předminulý týden se černý Petr do Prahy vrátil. Po schůzce prezidenta s ministrem zahraničí, šéfem opozice a předsedy koaličních stran je jasné, že vylepšovat se chce nyní i zde. Přitom měla tato hra dospět na podzim ke konci. Česko-německé setkání mládeže v Poličce pod záštitou obou prezidentů. Hotovo! - chtělo se nám všem zavolat, ale pozor! V Německu se politici teprve probírali z letní přestávky, bojovalo se o…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
