Zopakujme si: poslední parlamentní volby skončily - alespoň pro část veřejnosti - nepříjemně. Výsledný efekt voleb byl takový, že jsme dlouho ani nevěděli, kdo se stal skutečným vítězem. Byla to ODS, nebo snad sociální demokracie? A kdo vlastně bude schopen vytvořit funkční vládu? Vždyť dosud vládnoucí koalice disponovala jen 99 mandáty. A nesourodá opozice 101 křesly.
Potenciál
lNa první pohled patová situace znejistila i odborníky a pro budoucnost se začala nabízet zjednodušená řešení. Menším stranám se doporučovalo sjednocení s těmi velkými: dvoustranický systém - jedna strana vpravo, druhá vlevo - by byl přece tak přehledný; jak krásné parlamentní většiny by se vylouply po každých volbách!Nabízela se i další možnost. Patovou situaci přece zavinil volební systém poměrného zastoupení. Kdyby se volilo v jednomandátových obvodech - tedy většinovým systémem, kdy „vítěz všechno bere“ - mohlo být vše zřejmé. Malé strany by neměly šanci. Asi by se připojily k větším. A opět bychom stáli před dvěma jasnými vládními alternativami: ODS, nebo ČSSD.Pokud dopadnou volby tak jako ty poslední v ČR, vychází najevo, jaký významný vliv může mít volební mechanismus na formování státních institucí. A z návrhů na zásadní změnu volebních pravidel je zřejmé, že volební systém v sobě obsahuje potenciál, který je možno značně ovlivnit. Někteří politologové dokonce tvrdí, že volební mechanismus jako nástroj sčítání hlasů a jejich převodu na poslanecké mandáty je…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
