Už delší dobu se mluví o návratu k trendům šedesátých let. Doposud však byla většinou řeč o ohlasech tehdejšího rocku a kultury s ním spojené. Současná vlna nostalgie k této dekádě ale míří jinam: hraje se znovu tehdejší popový střední proud. Ti, kteří kultovně vyznávají Neckáře, Kubišovou, Přenosilovou, či dokonce Zímu nebo Filipovskou, poslouchají rozhlasovou stanici Limonádový Joe a sedají v malostranském Rubínu. Snad nejsystematičtěji funguje sdružení Písnička s hlavním stanem v pražském Lucerna Music Baru. Na svých diskotékách pouští i méně známé nahrávky, hudbu tam doplňuje dobový design a pokusy o vzkříšení tehdejší satiry.
Duchové se vracejí
To všechno by zřejmě nepřišlo, nebýt toho, že od začátku devadesátých let nová hudební vydavatelství postupně zpřítomňují bohatý supraphonský archiv. Po nesystematickém a editorsky polovičatém Supraphonu převzali iniciativu v Bonton Music, kde si vzal projekt reedicí na starost Karel Knechtl. Ten, jak se zdá, svému úkolu propadl přímo vášnivě. Daří se mu objevovat zapomenuté snímky v oblastních studiích i u soukromých sběratelů a občas zaskočí samotné zpěváky, když jim předkládá nahrávky, o nichž oni samotní už nemají ani ponětí. Řady kompletních nahrávek Heleny Vondráčkové, Marty Kubišové a Václava Neckáře už odstartovaly a přidávají se další. Došlo tak k pozoruhodné věci: v oběhu nejsou jen notorické hity, ale i relativně neznámé, mnohdy zajímavé písně. Uzavřená epocha se tak podobá živé scéně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
