O letošním českém volebním boji lze už teď říci něco dobrého: nedává Bonnu ani Praze čas na to, aby další dlouhé měsíce pokračovala jednání o plánované německo-české deklaraci. V příštích dnech a týdnech se rozhodne, nakolik jsou obě vlády schopny konečně osvobodit vzájemný vztah od zavilých zátěží minulosti a výrazně popohnat ustrnulý proces usmíření.
Majetek versus bezpráví
Proč dotyčná deklarace navzdory lopotnému vyjednávání stále ještě neexistuje? Důvod leží na dlani: obě strany sledují tímto prohlášením cíl, který až dosud není pro druhou z nich přijatelný. Praha, jež se může chlubit autorstvím myšlenky „usmíření cestou deklarace“, chce především „právní a politickou tečku“. Ta má přinést jistotu před „sudetoněmeckým nebezpečím“, před majetkovými a restitučními nároky vyhnanců, které česká společnost cítí - ať už oprávněně, nebo nikoliv - jako své existenční nebezpečí.Avšak Bonn se dosud nechtěl formální deklarací vzdát nároků vyhnanců - z právních a především vnitropolitických příčin. Riskoval by tak, že bude obžalován Spolkovým ústavním soudem a politickým soudem sudetských Němců, kteří mají citelný vliv na bavorskou vládu, a tím i na vládní koalici v Bonnu.Majetkové nároky vyhnanců, které i sudetští Němci při pohledu na realitu stále více odsunují do pozadí, nenacházejí podporu ani u opozice, ani u vlády. I většině samotných vyhnanců je jasné, že půl století po konci války už nemohou od Prahy očekávat návrat majetku či odškodnění. Na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
