Průměrné výkony a špatné sebevědomí předvedly české děti v průzkumu čtenářské gramotnosti, který připravila Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků ve vzdělávání (IEA). Tento výsledek prvního mezinárodního srovnání kvalit českých žáků musí zklamat jak Miloše Zemana, který v rámci revolučního kácení model srovnával před šesti lety náš vzdělávací systém nepříznivě s Nepálem, tak náměstka tří polistopadových ministrů školství Libora Pátého, který s oblibou připomíná, jak byly české školy před válkou středem obdivu cizinců a dodnes si svůj zdravý základ zachovaly.První mezinárodní srovnání ale musí potěšit každého, kdo by se chtěl něco dovědět o aktuálním stavu našeho školství a koho zajímá exaktní, byť dílčí odpověď na otázku, jak český vzdělávací systém dokázal udržet své „tradiční kvality“ a jak velký byl úpadek během vlády komunistů.Získaná data jsou natolik zajímavá a leckterá srovnání natolik překvapivá, že si přímo vyžadují podrobnější analýzu a interpretaci. Čeští odborníci se k tomu však zatím neodhodlali.
Mezi Finskem a Nigérií
Čtenářského průzkum IEA, který provedl v minulém roce Výzkumný ústav pedagogický za peníze programu PHARE, se zúčastnilo asi dva a půl tisíce devítiletých a stejný počet čtrnáctiletých školáků. Při měření schopností žáků je asi nejtěžší zvolit správnou metodu. Není velká potíž sestavit testy, které žáky předvedou v nejlepším světle, a stejně jednoduché je skrýt v otázkách chytáky, na nichž většina ztroskotá. …
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
