Americká společnost Compuserve Inc., jeden ze čtyř největších poskytovatelů informací prostřednictvím počítačových sítí na světě, učinila 28. prosince dosud neslýchaný krok: asi čtyřem milionům svých zákazníků znemožnila přístup na přibližně 200 adres, na kterých lze holdovat pornografii nebo vést sexuálně zaměřené diskuse. Zdánlivě na tom není nic podivného, neboť pornografie podléhá té či oné míře regulace všude na světě. Zásadní a nová je tu jiná věc.Na počátku stál totiž německý státní zástupce v Mnichově: ten prohlásil, že dotyčné materiály odporují německému zákonu o pornografii. Společnost Compuserve Inc. srazila podpatky, a tak vznikl precedens: americká soukromá firma uposlechla žádost německé prokuratury a zablokovala patřičné adresy všem svým zákazníkům na Zemi - zablokovala adresy v globální síti. Jinak to nešlo. Přístup na určitou adresu nelze znemožnit Německu, Číně nebo Nigérii, plukovníku Kaddáfímu, militantním Kurdům nebo tamilským Tygrům, šíleným konstruktérům atomové bomby nebo pedofilům - buď nikomu, nebo všem.
Hlavně nikoho nerozčílit
Poměry jsou to vskutku zapeklité. Svědčí o tom i titulky v novinách, byť se v nich často s konkrétními americkými společnostmi zaměňuje spontánní globální síť Internet. The New York Times, 29. prosince: „Německo vyzývá k cenzuře Internetu.“ MF DNES, 30. prosince: „Americká firma se pokouší o první cenzuru Internetu.“ Kdo je tedy škůdcem? Němci, nebo Američané?Tyto otázky, dosud akademické, nyní…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
