Na svém minulém zasedání schválila Poslanecká sněmovna dlouho diskutovanou změnu zákona o občanství. Ta má umožnit získat české občanství těm slovenským občanům, žijícím trvale v České republice (ČR), kteří při rozpadu federace nemohli zvolit české občanství, protože nesplňovali požadavek pětileté beztrestnosti. Novela také ruší možnost vzdát se českého občanství, pokud občan současně nezíská jinou státní příslušnost. Schválením změn probořili zákonodárci zeď nepochopení, která vyrostla mezi českými úřady a kritiky dosavadního zákona, přijatého při vzniku ČR.Jak je známo, znepokojení nad zákonem nevyjádřili pouze domácí obhájci lidských práv. Kritické hlasy zazněly i z jiných států a také od představitelů Rady Evropy (RE) a úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Obě organizace vypracovaly po dohodě s českou stranou podrobné právní rozbory problému. Studii za RE, uveřejněnou počátkem dubna, vytvořili čtyři nezávislí odborníci z Dánska, Švýcarska, Anglie a Nizozemska a jejich úkolem bylo posoudit kombinovaný účinek českého a slovenského zákona. Dokument UNHCR, dokončený v únoru, se soustředil na nebezpečí vzniku skupiny osob bez státní příslušnosti. Studie byly zveřejněny současně se stanovisky České republiky. Již tento fakt leccos napovídá.
Hrozba bezdomovectví
Obě studie zdůrazňují, že jedním z nejdůležitějších principů mezinárodního práva v oblasti úpravy občanství je povinnost států předcházet vzniku bezdomovectví. Podle názoru…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
