Minulý týden žila Evropa dvěma událostmi, jež spolu mají více společného, než by se zdálo na první pohled. V pátek začala v italském Turínu dlouho očekávaná a mýty opředená mezivládní konference, někdy nazývaná Maastricht II. Ta by měla stanovit budoucnost Evropské unie v tak podstatných otázkách, jako je společná evropská měna a společná zahraniční či bezpečnostní politika. Ve středu Evropská komise zakázala vývoz britského hovězího masa do všech zemí na světě. Příčinou je „nemoc šílených krav“, která už dva týdny plní stránky evropského tisku. Co z toho plyne pro nás? Především vědomí, že něco je za něco, že vstupem do Evropské unie se země skutečně vzdává značné části své suverenity. Bruselští úředníci nenechali riziko dovozu britského hovězího na jednotlivých státech, ale jeho vývoz do celého světa prostě zakázali. Mimochodem: česká vláda nemusela v den příjezdu královny Alžběty dovoz britského hovězího zakazovat, když se o tom právě rozhodlo v Bruselu. Ale přesto je případ „šílených krav“ poučný.
Uvidíme po deseti letech
Na sobotní konferenci vládních konzervativců hovořil premiér John Major o „nepochopitelné kolektivní hysterii“, jež v souvislosti s britským hovězím ovládla Evropu. S „kolektivní hysterií“ měl pravdu, ale na druhé straně tato hysterie není tak nepochopitelná. Dílem na základě racionálních informací, dílem kvůli médiím.„Nemoc šílených krav“ je opravdu britskou specialitou. Podle stanice BBC se v Británii vyskytlo od roku…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
