Předvolební drama se nekoná. Průzkumy veřejného mínění žádné změny neregistrují a jedinou otázkou tak zůstává, jakým stranám dá přednost pětina ještě nerozhodných voličů. Významné agentury ukazují podobný obrázek: podle únorového průzkumu STEM i podle březnového šetření IVVM by ODS získala téměř osmdesát poslaneckých křesel, sociální demokracie skoro padesát, lidovci, ODA a komunisté kolem dvaceti; nový parlament by měl živit i více než deset sládkovců.
Druhá liga první
Nic nového pod sluncem, srovnáme-li tyto počty se současnou Poslaneckou sněmovnou, kde má koalice 112 poslanců a opozice zbytek. V případě, že vyjdou předpovědi, způsobí tedy jedinou viditelnou změnu v parlamentním spektru sociální demokraté: měli by obsadit křesla, která dnes patří Levému bloku a moravskému sdružení ČMUS. Je ovšem otázkou, nakolik se u nás spolu s parlamentními stranami stabilizovala také demokracie. To můžeme měřit jedině stálým kádrem poslanců, ze kterých by se v ideálním případě obměňovala při každých volbách maximálně čtvrtina. Současný parlament tvoří delegáti zvolení před čtyřmi lety do České národní rady, které jejich kolegové z někdejšího Federálního shromáždění hodnotili vůči sobě jako „druhou ligu“. Od letošních voleb, kdy do boje o přízeň voličů může konečně vstoupit onen „prvoligový kádr“, se čekala značná výměna židlí. Pesimisté předpovídali, že svůj post zachová sotva každý třetí ze současných členů sněmovny.Obavy trvaly až do poloviny března. Tehdy politické strany (s výjimkou republikánů) zveřejnily seznam svých kandidátů a vyšlo najevo, že příliš velké zemětřesení se přece jen konat nebude. Pokud vyjde únorová předpověď STEM o volebních preferencích českých a moravských krajů, mělo by se do parlamentu dostat nejméně osmdesát z dvou set stávajících poslanců. Není to ideál, ale proti výměně v roce 1992 přece jen zlepšení: tenkrát přešlo ze staré ČNR do nové pouze 69 poslanců (ve federálním parlamentu volby přežilo jen 49 ze 175 českých poslanců).První liga se skutečně příliš neuplatnila: volitelná místa získalo jen něco přes dvacet federálních poslanců z roku 1992. Obvykle přitom jde o členy vlády (Klaus, Kočárník, Ruml, Vodička, Lux, Holáň), stranické šéfy a jejich zástupce (Zeman, Tyl, Grebeníček, Klanica, Ransdorf) nebo tiskové mluvčí (Petrová, Orel). Některý z polistopadových parlamentů zažili ještě další kandidáti na volitelných místech, a tak v nové sněmovně může být až 120 zkušených. Téměř polovinu z toho by měli tvořit kandidáti ODS, po dvaceti dodají ČSSD a lidovci, okolo deseti komunisté a ODA.
Cestovatelé, ministři a „staré páky”
Nejdéle sloužícím zástupcem lidu se v příští sněmovně bezpochyby stane poslanec Michal Kraus: jako jediný zažil ještě Českou národní radu za Husáka a nechyběl ani v žádném ze tří českých polistopadových parlamentů. V červnu 1990 byl zvolen na kandidátce KSČM, o čtyři roky později za moravské hnutí, a teď je pro změnu východočeským volebním lídrem sociální demokracie. Šanci zažít nepřerušenou polistopadovou kariéru má dalších deset poslanců, kteří už byli jmenováni do přechodné ČNR v roce 1990. Šest z nich získalo přední místa na kandidátce ODS (M. Benda, Honajzer, Marvanová, Röschová, Vlach, Volák), po dvou u lidovců (Karas, Kasal) a ODA (Dobal, Kalvoda).V nové sněmovně bude zřejmě bude chybět pět ze současných jedenácti předsedů parlamentních výborů. Šuman (ODA), T. Ježek (ODS) a Pavela (KDU-ČSL) nekandidují, Syka a Zubek (oba ODS) neuspěli v primárkách své strany. Ze současného kabinetu nebudou kandidovat pouze ministři Benda, Dyba a Tigrid, šéf Úřadu vlády Němec má na čtrnáctém místě pražské kandidátky ODS malé šance. Do poslaneckých lavic ale zřejmě zasednou ministři předchozích vlád - Petr Čermák za ODS, za sociální demokracii trio Květoslava Kořínková, Vlasta Štěpová a Miroslav Grégr.Jedenáct současných poslanců se dostalo na volitelná místa jiných stran než minule. Výpomocí odjinud vzali zavděk sociální demokraté (vedle Krause doporučují voličům Řezáče a Palase z Levého bloku a Orgoníkovou z někdejší LSU, ani u nich ale neuspěl nejznámější z cestovatelů - Vyvadil), a především lidovci, kteří na přední místa angažovali čtyři poslance z KDS, dva z LSU a jednoho z ČSSD. Nedostatek kádrů zachraňovali přivandrovalci vesměs v českých krajích; všechna tři volitelná místa v severních Čechách přidělilo například vedení lidovců loňským členům KDS Tollnerovi a Haringerovi spolu se sociálním demokratem Hrdým. Loňská likvidace jedenáctičlenného poslaneckého klubu KDS byla vůbec navýsost úspěšným podnikem: dalších pět křesťanských demokratů zahájí novou parlamentní kariéru na volebních listinách ODS.Pokud se tedy voličské preference v nejbližších dvou měsících nezmění, prokáže sestava nové Poslanecké sněmovny, že česká politická scéna je stabilnější než před čtyřmi roky - i když rozdíl není tak velký. Podobně se asi o trochu zlepší zastoupení žen: z osmnácti současných poslankyň jich v novém parlamentu zřejmě usedne rovná polovina, mohou se ale těšit na nejméně patnáct nových kolegyň. Nejvíce přeje něžnému pohlaví ČSSD Miloše Zemana: na volitelných místech její kandidátky je zapsáno devět žen.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
