Kdo získá a kdo ztratí

Uzavřený. Přepjatý. Nedůvěryhodný. Vytáčí se. Podle východoevropských norem není alkoholikem, avšak pije hodně vodky a v USA by byl za alkoholika považován. Když se při tenisu vyskytne nejasná situace, trvá na tom, že míček dopadl na té straně bílé čáry, kde je to pro něj výhodné. Právě tuto charakteristiku maďarského premiéra Horna obdržel od svých poradců Bill Clinton během své poslední návštěvy Budapešti. Nezávisle na její výstižnosti je jisté, že Gyula Horn, jemuž se přesně před rokem podařilo dovést postkomunistickou Maďarskou socialistickou stranu k velkému volebnímu vítězství (díky tomu si v Maďarsku vysloužil přezdívku „Liška“), nyní prožívá snad nejobtížnější dny své politické kariéry.

Ve finanční smyčce

Sociálně liberální Hornova vláda, ustavená po loňských parlamentních volbách, se zpočátku snažila namluvit - nejen maďarskému - veřejnému mínění, že po čtyřletém období „ztráty směru“, kdy byli u moci konzervativci, se země konečně vrací na správnou cestu vývoje. Mluvilo se o pokračování restrukturalizace či modernizace, kterou komunističtí reformátoři iniciovali ještě v roce 1988. V této souvislosti nechyběla ani symbolická gesta. Ministrem financí se v Hornově kabinetu stal László Békesi, jenž tuto funkci zastával už koncem osmdesátých let. Jiná věc je, že z dodnes ne zcela jasných důvodů podal demisi a hledání jeho nástupce zabralo premiérovi dlouhé dva měsíce.Jak vyšlo najevo, mezi kandidáty nebyl přílišný zájem o spojení vlastního…