Kdo slepě věřil v pokrok, nebyl prozíravý

JOSIF POUSTOTOV, vl. jm. Alexander Petrovič P. (na snímku druhý zleva), je archimandritou (představeným, titulárním opatem) jednoho z klášterů poblíž Sergieva Posadu (dříve Zagorsk) a tajemníkem nejvyššího představitele Ruské pravoslavné církve, moskevského metropolity Kyrila. V nejbližší době se má stát zástupcem své církve ve štábu Světové rady církví v Ženevě. J. P. se narodil roku 1944 v Samaře (otec byl důstojník, matka lékařka), vystudoval Institut cizích jazyků v Alma-Atě (francouzština) a poté teologii. V letech 1974–8 působil jako oficiální zástupce své církve v Praze (hodně prý riskoval: pašoval mj. bible, organizoval zásilky léků a lékařských přístrojů, spolupracoval s katolickou církví). V Moskvě žije v domě se zahradou jako mnich, se třemi starými hospodyněmi (pravoslavný kněz se smí ženit jen do svěcení). Má v oblibě kamenné divadlo, balet, operu, klasickou hudbu, sám je vynikajícím pianistou. Má rád suché martini a martell, rád hostí přátele. Ti ho vnímají jako člověka vnitřně nezasaženého sovětskou zkušeností, jako typ předrevolučního ruského vzdělance francouzského ražení, jehož „duše má byzantské kořeny“.

Jaká je podle vás budoucnost Ruska?

Rusko má svou geografii, historii, kulturu, díky nimž má určité právo vstoupit do Evropy. A jeho budoucnost podle mne je v tom, že musí žít a pracovat společně s Evropou. Jenže vztahy k Evropě budou mít smysl jen tehdy, pokud budou založeny na křesťanských základech. Na nich se můžeme…