Až se zima zeptá

Teprve až se vyrovnáme s Čechy a dosáhneme s nimi shody, definitivně skončí studená válka. Poměr k Polákům, po desítky let právě tak komplikovaný, se urovnal v roce 1990 uznáním hranice na Odře a Nise - cenou za německou jednotu. Naproti tomu vztahy s Prahou nechával Bonn spát, nebyly tak důležité. Tato slova, která jako by vypadla z úst Petera Glotze, předního činitele SPD a našeho zastánce ve Spolkovém sněmu, se minulý týden objevila na stránkách týdeníku Der Spiegel. Na tom by samo o sobě nebylo nic zvláštního, zmíněný list tradičně zaujímá protikohlovské postoje a leckdo ho považuje přímo za levicový. Pozoruhodná je jiná věc. Nejvlivnější německý magazín uváděl česká témata dosud jen v okrajových, často bizarních souvislostech. V posledních pěti číslech však najdeme hned čtyři velké články na téma česko-německé vztahy a odškodnění našich obětí nacismu - všechny v rubrice „Německo“. Tento fakt lépe než co jiného dokládá, že z česko-německých vztahů se v Bonnu skutečně stal vnitropolitický problém. A na tomto pozadí se odehrávaly poslední kroky - návštěva Josefa Zieleniece v Bonnu a projev Helmuta Kohla k vyhnancům.

Mezi startovacími okny

Často se nyní mluví o „startovacím oknu“ do NATO: pro nás se údajně otvírá přibližně do počátku roku 1997, kdy by se mohl do Bílého domu nastěhovat nějaký bytostný izolacionista a my bychom přišli o podporu Ameriky. Mnohem užší je však „startovací okno“ pro narovnání s Německem a odškodnění. Samotní činitelé…