0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace17. 7. 199412 minut

Čtvrt století po Apollu

Čtvrt století po Apollu

Ve Spojených státech se chystají oslavit 25. výročí prvního přistání lidí na Měsíci. Před pěti lety se tenhle ceremoniál nesl v optimistickém duchu, letos bude nálada méně nadšená. Zatímco tehdy prezident G. Bush ohlásil úmysl USA vylodit k 50. výročí této události posádku na Marsu, jeho nástupce B. Clinton odložil tento úmysl na neurčito.

Reklama

Sebejistota a prestiž

Podnět k zahájení projektu Apollo, jehož cílem bylo vysazení lidí na Měsíci, nedaly požadavky vědců, nýbrž politiků. Po tom, co Sověti uštědřili Američanům dva políčky první družicí a prvním člověkem ve vesmíru, rozhodl se prezident John Kennedy, že je musí Moskvě vrátit - bez ohledu na náklady. Začínalo jít o prestiž USA ve světě a o důvěru amerických občanů ve své schopnosti i ve své státní zřízení. Sovětský vůdce Nikita Chruščov totiž prohlásil, že „pohonnou hmotou“ jejich silných a dokonalých raket je socialismus. Úspěchy ve vesmíru podněcovaly Chruščovovo megalomanství k tomu, že vytyčil pro SSSR cíl nejen hospodářsky dohonit, ale i předhonit USA. Přitom raději před domácím a zahraničním publikem utajoval mnohé havárie raket.Kdyby se Bílý dům řídil požadavky odborníků, pak by musel vyslyšet jejich volání, že nejdřív je nutno zvládnout prostor okolo Země - především vytvořením série družic pro potřeby národního hospodářství a vědy i stavbou stálé orbitální stanice - a teprve potom uvažovat o skoku někam dál. Naštěstí politicky prozíravý Kennedy myslel v jiných…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc