O důležitosti kontextu

O důležitosti kontextu
Vážený pane Lampere,chtěl bych protestovat proti způsobu, kterým jste využili můj příspěvek „Německý archaismus“ (Respekt č.41/93). Napsali jste mi do Terstu, že připravujete stránku o strachu z Němců a já do ní rád přispěl úvahou o německém archaickém pojetí občanství, které způsobuje, že každá německá menšina je ve skutečnosti hrozbou pro svrchovanost státu, na jehož území žije. Ovšem moje úvaha vyšla ve zcela jiném kontextu, pod programovým titulem „Sudety, problém, který nelze odsunout“. Na stránku s tímto názvem bych nikdy nic nenapsal. Myslím si, že pravý problém je, že existenci Němců sudetského původu začali najednou určití politici u nás nazývat problémem. Západní Evropa vznikla z dvojí kruté porážky Německa, která je ještě zraňující zkušeností a bolestivou pamětí v celé Evropě a zvláště v Německu. To je kus evropských dějin a není to problém pro nás více než pro jiné.Ve společnosti médií, v níž jsme se ocitli, je kontext sdělování důležitější než sdělení samotné. To, že se moje jméno ocitlo bez mého vědomí v kontextu, který programově považuje existenci Němců sudetského původu za problém, tedy ve zcela jiné souvislosti, než byl „strach z Němců“, považuji z vaší strany za manipulaci, i když zcela jistě neúmyslnou.Nicméně, když už jsem se pod tím titulkem ocitl, dovolte mi malou poznámku. Pan Doležal používá v debatě o Němcích metodu, známou z policejních výslechů, kterou často vidíme v amerických telefilmech: jeden vyšetřovatel…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










