Pokus o mapu člověka
Úplná informace o každém z nás je zapsána ve všech našich buňkách; kolem roku 2005 bychom ji měli mít přečtenu
Gen, který způsobuje rakovinu tlustého střeva, má jeden člověk ze dvou set. Pravděpodobnost, že rakovinou onemocní, je u něj téměř stoprocentní. Nepropukne-li choroba v tlustém střevě, zachvátí jiný orgán - u žen nejčastěji dělohu nebo vaječníky, u mužů žaludek či tenké střevo. Člověk, který by věděl, že gen má, by mohl absolvovat pravidelné kontroly a měl by naději, že se nemoc zjistí v raném stadiu, kdy je ve většině případů ještě léčitelná.Američtí vědci, kteří objev tohoto genu oznámili letos v květnu, vědí, že leží někde v oblasti druhého chromozomu; kde přesně ho hledat, však zatím nezjistili. Odhadují, že potrvá asi dva roky, než bude možné běžně testovat, kdo má ve svých buňkách zhoubné onemocnění zakódováno a kdo ne.
Člověk ze tří miliard písmen
Gen rakoviny tlustého střeva je jedním z několika desítek tisíc genů obsažených v jádře každé lidské buňky. Jednotlivý gen nese chemickou informaci o některé vlastnosti organismu: určuje například pohlaví, barvu očí nebo chorobu, která se v jistém věku vyvine. Každý gen je určitou částí molekuly DNA (dezoxyribonukleové kyseliny).Nejmenším stavebním prvkem molekuly DNA jsou čtyři základní chemikálie, nukleotidy. Řetězec nukleotidů vytváří molekulu DNA a řada molekul DNA za sebou tvoří chromozom. Chromozomů je v jádře každé lidské buňky čtyřicet šest,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
